Půst v den Ašura

,, Prorok Muhammad (mír budiž s ním) přišel do Medíny v prvním roce Hidžry a všimnul si, že se Židé postí. Zeptal se jednoho ze svých společníků:,,Proč se Židé postí?'' Jeho společník mu odpověděl :,,Židé si připomínají den, kdy byli prorok Mojžíš (sa) a dítka Izraele zachráněni před Faraónem.''Prorok řekl:,, Já mám větší právo na Mojžíše, než oni. Můj lid se tudíž bude postit v den Ašura stejně jako se oni postí v den Ašura.''Jeden ze společníků protestoval :,, Ó posle Boží, to ale budeme napodobovat Židy'' a prorok odpověděl:,,Máš pravdu,od teď se budeme postit devátého i desátého dne.''


Výše zmíněný hadith (vyprávění) o půstu v den Ašura (desátý den měsíce Muharam) je jedním z kontroverzních aktů uctívání v Islámu.Vyžaduje si důkladný rozbor a analýzu, aby se mohl prozkoumat ze všech úhlů.

Při průzkumu výše uvedeného hadíthu musíme důkladně zvážit následující:

-kdy byl hadíth zmíněn a ve kterých knihách se vypráví?
-kdo hadíth vyprávěl a jaký je jeho osobní životopis?
-co znamená slovo Ašura a zdali to znamená i něco jiného?
-postili se Židé na základě židovského kalendáře v den spasení dítek Izraele? Souhlasí tento den s 10.dnem měsíce Muharam?
-Kdy arabský kalendář začíná a jak se to časově shoduje s uvedeným hadíthem?
-Proč by prorok (sawa) imitoval praktiky Židů?
-Existují jiné oblasti sunny, které jsou zanedbávány?

Pro komplexní analýzu se bude zapotřebí ponořit do světa historie a hadíthu a zároveň studovat židovský a islámský kalendář.

Hadíth týkající se půstu v den Ašura je vyprávěn ve sbírce Sahíh imáma Bucháriho,Sahíh imáma Muslima a v Sahíh imáma Tirmidhi.Takže se nachází ve třech ze šesti Sahíhů. Abychom však potvrdili věrohodnost těchto hadíthů, musíme prozkoumat řetězec vypravěčů. Vypravěči, kteří tvrdili,že prorok (sawa) doporučil půst v den Ašura byli Ibn Abbás, Abu Hurajra,Abu Můsa al Ašari a Muávija.

Dále zmíněný hadíth měl být údajně vyprávěn, když prorok (sawa) vstoupil do Medíny v prvním roce Hidžry. Tudíž budeme muset zkoumat činnost vypravěčů v tomto časovém období:

-Ibn Abbás měl 4 roky, když prorok (sawa) dorazil do Medíny a když měl být onen hadíth zmíněn. Narodil se 3 roky před Hidžrou. Takže pokud budeme předpokládat,že byl s prorokem při Hidžře a slyšel každé jeho slovo, tak měl pouze 4 roky. Podle spousty učenců hadíthu čtyřleté dítě není příliš spolehlivý zdroj.


- Abu Můsa al Ašari pocházel z kmene Ašar v Jemenu. Přestoupil k islámu před Hidžrou a od toho dne až do Chajbaru nebyl nikde viděn. A to proto, že jej prorok (sawa) poslal zpět do Jemenu, aby šířil náboženství islám a proto tedy nemohl být s prorokem v prvním roce Hidžry, jelikož byl v Jemenu. Abu Můsa byl poprvé zahlédnut po bitvě Chaybar.

-Abu Hurajra konvertoval k islámu ve svých útlých letech a byl spatřen v Medíně až po Chajbaru, který se udál v sedmém roce Hidžry. Takže pokud jste nebyli při nějaké události, jak pak můžete vyprávět, co se stalo?

-Muávija konvertoval k islámu v osmém roce Hidžry, což je sedm let po zmínění hadíthu o půstu. Můžete tedy označit Muáviju jako spolehlivý zdroj?


Podivovali jste se někdy nad tím, proč je půst v den Ašura téměř jedinou sunnou proroka Muhammada, která je provázena tak velkou propagandou, jakoby snad neexistovalo nic jiného v celé historii islámu?


Dále je také velice důležité znát význam slova Ašura, abychom mohli zanalyzovat hadíth z jiného ůhlu. Ibn Ather( jeden z nejznámějších učenců arabského jazyka) zdůraznil,že slovo Ašura má starý a nový význam. Starý význam se vztahuje k 10.dni jakéhokoli měsíce a nový význam slova Ašura vznikl až po mučednické smrti imáma Husejna (sa) a ten se týká 10.Muharramu, jelikož to byl tento den,kdy byl vnuk proroka (sawa)zabit na území Karbalá. Při zkoumání hadíthu o půstu v den Ašura Ibn Ather vznesl otázku:,Kdy byl hadít zmíněn?'

Vypravěči hadíthu tvrdí, že jej prorok (sawa) zmínil v 1.roce Hidžry...tudíž platí starý význam slova Ašura a když se uvede hadíth do kontextu,tak prorokův výrok: ,Můj lid se tudíž bude postit v den Ašura stejně jako se oni postí v den Ašura.'znamená,že se budou lidé postit desátého dne toho měsíce,kdy byl prorok (sawa) v Medíně. V tom případě se musíme postit 9. a 10. dne měsíce, kdy prorok potkal Židy v Medíně. Proč se muslimové postí 10.Muharamu? Proč je propaganda vždy za 10.Muharamem? Prorok nikdy nezmínil Muharam!

Propaganda a mediální mašinérie vštěpuje populaci,že prorok vstoupil do Medíny v měsíci Muharam a tak potkal Židy 10.dne Muharamu.Předpokládejme nyní, že je to správně, zatímco budeme zkoumat židovský a muslimský kalendář.

Hypotéza : Ašura = 10.den měsíce Muharam v 1.roce Hidžry


Dále zastánci  půstu v den Ašura říkají,že se Židé postili v den spasení proroka Mojžíše a dítek Izraele 10.Muharamu (muslimského kalendáře) a ten se shoduje s 10.dnem Tišri (židovského kalendáře).

Existence judaismu nám může asistovat v odhalení pravdy. Zeptejte se Židů,jestli se postí v den, kdy byli prorok Mojžíš (sa) a dítka Izraele spaseni Všemohoucím Bohem. Zeptejte se jich, jestli den,ve který se postí souhlasí s 10.Muharamem. Odpověď je jednoduchá- NE. Židé žádný takový půst nemají a nikdy se žádný půst neshodoval s 10. Muharamem v 1.roce Hidžry. Pouze jednou v historii se 10.den Tišri shodoval s 10.dnem Muharamu a to v roce 29 Hidžry.A hadíth přesto tvrdí, že se prorok potkal s Židy v prvním roce Hidžry!

Mimoto, 10.den Tišri nijak nesouvisí se záchranou Mojžíše a dítek Izraele, ale je to den, kdy si dítka Izraele odpykávali hřích za uctívání zlatého telete, když se prorok Mojžíš s některými společníky vzdálili na horu Sinaj. Záchrana dítek Izraele se však odehrála 15. dne měsíce Nissan židovského kalendáře a 15. Nissan v 1.roce Hidžry se shoduje s 23. dnem měsíce Ramadán.Takže pokud měl být nějaký půst doporučen, tak neměl co do činění s 10. Muharamem, raději však s 23. Ramadánem.

Kde tedy došlo k tak velkému pochybení při vyprávění zmíněného hadíthu?

Chyba byla výsledkem naivity samotného pisatele hadítu. Jelikož muslimský kalendář začíná měsícem Muharam, proto na základě toho autor hadíthu napsal, že prorok vstoupil do Medíny v Muharamu. Je velice dobře známo,že prorok přišel do Medíny v měsíci Rabi al awal. Tato obrovská chyba pochází od samotného autora hadítu, který nerozuměl jak funguje muslimský, židovský a arabský kalendář.

Prorok Muhammad (sawa) vstoupil do Medíny v měsíci Rabi al awal, ale muslimský kalendář začíná měsícem Muharram podle návrhu Alího ibn Abí Táliba chalífovi Umarovi:

       ,,Muslimský kalendář začne tak, jako začíná lunární kalendář. Začne od roku Hidžry, ale měsícem Muharam.''



Půstu v den Ašura se dostává tolik propagandy, protože je za tím agenda a ta má za úkol odvrátit pozornost od tragédie, která se stala vnuku Svatého Proroka (sawa)v Karbalá. Cíl uvedení půstu v den Ašura byl zakrýt brutální a nemilosrdný masakr spáchán na imámovi Husejnovi (sa).Není větší události v historii islámu než mučednická smrt vůdce mladých v Ráji,vnuka největšího z proroků a vnuka největšího poselství.