Kdo se odvrátil od slepce?
‘Abasa Watawalla ( Zakabonil se a odvrátil)
1. Zakabonil se a odvrátil,
2. že slepec se na něho obrátil.
3. Co můžeš vědět? Snad on chtěl se očistit
4. či připomenutí vyslechnout, a prospěšné mu to mohlo být.
5. Však pokud o boháče jde,
6. o něho ty se zajímáš,
7. a že neočišťuje se, nic nedbáš!
8. O toho však, kdo spěchá k tobě pln snahy
9. a jat z Boha obavami,
10. o toho ty zájem nemáš!
11. Tak ne! Vždyť toto je připomenutí
Výklad tohoto verše Qur’ánu (sura 80 : 1-11) se liší mezi dvěmi hlavními islámskými školami . Většina sunnitských učenců tvrdí, že ten, jenž se zakabonil a odvrátil pryč od slepce, byl Prorok Muhammad (saw), zatímco ší'a učenci věří, že onen člověk, který se odvrátil, byl jeden z Prorokových společníků.
Podle sunnitských učenců nevidomý Abdullah ibn Um Maktoum příšel za Prorokem (saw) v době, kdy Prorok hovořil ze skupinou nevěřících (Utbah ibn Rabi’ah, Abu Džahl ibn Hišam, al- Abbas ibn Abd al Mutallib, Ubay a Umayah ibn Khalaf) a snažil se jejich srdce připoutat k islámu, protože byli vůdčí osobnosti mekkánské společnosti a kdyby přijali islám, spousta dalších by je následovala. Slepec přerušoval Proroka (saw) a žádal jej, aby ho učil to, co jej naučil Alláh, protože neviděl, že je Prorok zaneprázdněný se skupinou lidí. A tak se podle sunnitských učenců Prorok (as) zamračil.
Ší'itský výklad tohoto verše se zakládá na učení šestého Imáma ahlul-bayt Džaffara al-Sádiqa (as). Ten řekl:
,, Bylo to sesláno (verše súry 80) kvůli muže z klanu Umayad, byl v Prorokově (saw) přítomnosti, když Ibn Maktoum přišel, když ho spatřil, štítil se, odtáhnul se, zamračil a odvrátil svou tvář pryč. Tak Alláh řekl, to co řekl, jako nesouhlas s jeho činem.
Imám al-Sádiq (as) také řekl:
‘’Kdykoli posel Boží (saw) spatřil Abdulláha Ibn Maktouma, řekl: , Vítej, viíej, při Alláhu, již neshledáš Alláha, aby mě kvůli tobě napomínal (80: 5-11). ‘Dostávalo se mu tolika laskavostí od Proroka, že se Prorokovi začal ze studu vyhýbat.’’
V tafsíru od Sayida Šubbara je zaznamenáno od al- Qummiho, že:
,,Verše byly zjeveny ohledně Uthmána a Ibn Umm-Maktouma, který byl slepý. Přišel za Prorokem (saw), když byl se společníky a byl tam i Uthmán. Posel (saw) jej představil Uthmánovi a ten se zamračil a odvrátil svou tvář. ‘’
Dále si můžeme všimnout, že Alláh (swt) v těchto verších neoslovuje Proroka (saw) jménem nebo titulem, navíc je zde viditelný přestup ze 3.osoby –ON do druhé osoby TY.
1. Zakabonil se (ON) a odvrátil,
2. že slepec se na něho obrátil (NĚJ)
3. Co (TY) můžeš vědět? Snad on chtěl se očistit
4.-5. či připomenutí vyslechnout, a prospěšné mu to mohlo být.
Ve verších 80:6 Alláh oslovuje Proroka (saw) a říká, že kazat arogantním členům klanu Qurajš nestojí za to a neni nezbytné, aby bylo přednější než učit věřícího slepce, i když přišel později. Závěr je takový, že kázat někomu, kdo nemá v úmyslu se očistit (až tak dalece, že se zamračí na věřícího) nemá žádný přínos.
Tento výklad je zároveň v souladu s Prorokovým charakterem, jelikož pohrdání a mračení nepatří k jeho chování, dokonce ani k nepřátelům. Nebylo ani součástí jeho povahy inklinovat k boháčům a zanedbávat chudé.
Alláh (swt) sám připisuje Proroku (saw) ten nejvyšší morální charakter:
(Qur’án 68 : 4)
,, ..vždyť vskutku povaha tvá je vznešená.’’
(Qur’án 3 :159)
,,Díky milosrdenství Božímu jsi byl k nim shovívavý; kdybys byl hrubý a srdce tvrdého, byli by věru od tebe odpadli.’’
(Qur’án 9 :128)
,, A nyní přišel k vám již posel z vašich řad vzešlý a tíží jej, že špatného se dopouštíte, neboť mu záleží na vašem dobru. A vůči věřícím je shovívavý, slitovný.’’
Po všech těchto svědectvích samotného Alláha (saw) je těžké uvěřit, že by se Prorok zamračil a odvrátil od svého slepého společníka, jelikož on sám započal a zakončil své prorocké poslaní tím, že vyjadřoval láskyplnou podporu nuzným, slepým a postiženým ve společnosti a strávil dny a noci bez jídla, aby soucítil s chudými.
Je zvláštní, že někteří sunnitští komentátoři pokládali přisouzení těchto veršů jednomu ze společníků Proroka (saw) jako urážku sahába (společníků), ale zároveň nepovažovali svůj výklad za urážku Proroka samotného (saw), i přestože je nejvyšším příkladem etického a morálního chování a je vůdcem všech věřících.