Mučednická smrt Imáma Alího (as)
Po bitvě u Nahrawanu se skupina Kháridžitů denně scházela v Mekce,aby truchlili nad těmi, jež byli v boji zabiti. Jednoho dne si řekli, že pláč a posedávání nemá žádný užitek a domluvili se na atentátu tří osob, které podle nich zničili islámský stát a zabili jejich bratry. Chtěli zavrždit Alího, Muáviju a Amra ibn Aase. Pozvali si k tomu tři dobrovolníky. Ibn Muldžim se chtěl ujmout vraždy Alího, Hadžadž bin Abduláh vraždy Muáviji a Amr bin Bakr Taimími chtěl zabít Amra ibn Aase. Tito tři si dali závazek, že svůj plan uskuteční 19. Ramadánu. Pak se každý z nich vypravil na místo své mise. Bohužel, poslední dva nebyli úspěšní a nedosáhli svého cíle, zatímco Ibn Muldžim ano.
Ibn Muldžim přijel do Kůfy, aby kontaktoval nepřátele Alího a mohl žít v jejich domě,než nadejde domluvený den.
Jednoho dne potkal na ulici Alího a chtěl se před ním schovat. Alí mu však řekl:
,,Já vím, za jakým účelem jsi přišel do Kůfy.’’
Jakmile Ibn Muldžim zaslechl slova Alího, celý se roztřásl, až jej nohy nemohly dále nést. Řekl:
,,Ó Alí, když je to tedy tak, nařid,ˇ abych byl zabit nebo mě uvrhni do vězení, nebo mě dej vyhostit.’’
Alí na něj pohlédl a řekl: ,, Přestože mohu uvést do praxe všechny tvé návrhy, Islám nepokládá za správné trestat za činy, které ještě nebyly spáchány. Tudíž jsem povinen tě nechat jít. Snad svého rozhodnutí budeš litovat.’’